Vznášedlo s proudovým iontovým motorem-

levitující kondenzátor

verze I

Tuto pozoruhodnou věcičku jsem si postavil, abych využil VN násobící kaskádu z televize. Má tu výhodu že napětí z  TV VN trafa je asi 5x zvýšeno a je stejnosměrné. S tak vysokým stejnosměrným napětím se dá dělat velké množství zajímavých pokusů. jeden z nich  je taky iontový motor a to jak rotační tak proudový.

V našem případě se budeme zabývat proudovým. Konstrukce je velmi jednoduchá a skládá se ze dvou elektrod (s velkým a malým povrchem). K té malé se připojí kladný pól zdroje a k velké záporný. Mezi elektrodami vzniká rozdílný náboj a to má za následek vzniku proudů elektronů (mezi elektrodami)  - elektronového větru. 

Konstrukce: kostra motoru je slepena z balzových špejlí a potažena alobalem (viz. foto) a nad alobalem je natáhnut tenoučký drátek (já jsem použil 0,08mm), musí být v takové vzdálenosti, že mezi elektrodami neproskakují jiskry, ale už se k tonu schylovalo. Ze stejného drátku jsou vyrobeny přívody VN. Celé zařízení musíme ukotvit vývody, tak aby při letu bylo vodorovně, s ukotvením si musíme pohrát, aby se vznášedlo nevyvracelo a stálo pěkně rovně.  Musíme dbát na to, aby hmotnost celku byla co nejnižší. Nosnost závisí na použitém napětí a proudu.  Já jsem použil asi 40kV 0,5mA.

Proč to letí?: Uplatňuje se zde tzv. Biefeld-Brownův efekt, ten, ale není ještě úplně objasněn. Mé vysvětlení letu je takovéto: elektrony opouštějí velkou rychlostí kladnou elektrodu a letí směrem k záporné, tím vzniká elektronový vítr s velkou rychlostí → podle zákona akce reakce → elektrony opouštějí elektrodu s určitou energií a stejná energie působí na vznášedlo, ale v opačném směru → je nadnášeno. Tato teorie má ale skulinu, elektrony nemůžou opouštět kladnou elektrodu. Takže tlak způsobený proudem elektronů působí proti směru letu. Takže, proč to letí ???

Konstrukční detaily: kostra je slepena z balzových lišt 1,5x1,5 mm , potah alobalem , kostra je ve tvaru rovnostranného trojúhelníka o straně 12cm , mezi dvěma rámy je mezera 2cm , drát je ve vzdálenosti asi 2cm.

 

                                                                                                                            Improvizovaný zdroj 

 

 

 

 

verze II

 

Konstrukce je stejná, ale je celá asi jednou tak větší. Další rozdíl je ve zdroji VN, už to není klubko součástek, mezi kterými proskakují jiskry. Celý zdroj je v plastové krabici s vývody, vše je dobře izolováno → nedochází ke ztrátám napětí a proudu ze zbytečného sršení z neizolovaných částí. Dal jsem tam lepší tranzistor → jiskry jsou asi jedenkrát větší a silnější. Kladný pól je k vznášedlu připojen svrchu a ne ze spodu jako to bylo u první  verze. Nedochází tak k sršení jisker z přívodu + pólu, který vedl v těsné blízkosti pólu druhého. 

Funkčnost si můžete prohlídnout na videích v sekci Download.

 

 

                   

 

            

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

webzdarma.cz