VTTC 2

Po delší přestávce jsem se rozhodl postavit nové VTTC opět s elektronkou 6P45S, ale míso napájení přes zdvojovač napětí jsem použil MOT. Protože při plných 2200V se v elektronce objevuje jiskření bylo nutno napětí snížit. Zkoušel jsem ze sekundární cívky vyvést odbočku, ale po zapnutí se trafo vzňalo i přes dobrou izolaci silikonem cívky v místě odbočky. Ani pokus s šesti paralelně spojenými tlumivkami ze zářivkových svítidel se neukázalo moc vhodné. (napětí zůstane stejné a sníží se proud) Nakonec jsem použil triakovou regulaci, ta je vhodná ze dvou důvodů zkrátí se aktivní doba elektronky, protože díky fázovému posuvu o zhruba 90° se sinusovka z jedné strany sesekne a zůstane jen druhá strana. Po jedno pulsním usměrnění protéká proud jen každou 1,5 periodu. Tím se elektronka značně výkonově  odlehčí. Zadruhé je možno výkon regulovat.

Konstrukce: Zapojení je klasické se zpětnovazební cívkou, která je připojena k řídící mřížce přes RC člen. Usměrnění napětí z MOTu obstarává 8 sériově zapojených diod 1N4007. Žhavící prou elektronky je 2,6A při napětí 6,3V.        

Cívky: Namotal jsem nový sekundár na novodurovou trubku o průměru 63mm, délky 30cm. Vinul jsem drátem 0,25mm, počet závitů je kolem 1100. Rezonanční frekvence je 590khz. Primární cívka má průměr 11cm je na ní 18 závitů zemnícím drátem o průřezu 4mm2. Délka vinutí je 8cm. Vinutí jsem zakončil vnitřky ze svorkovnice , které jsou přilepeny epoxidem k trubce a konce cívky jsou v nich zajištěny šroubky. Zpětnovazební cívka má 15 závitů drátem 0,5mm a je namotána asi 1,5cm od primární cívky.

Konstrukční detaily: Rezonanční kondenzátor je umístěn přímo mezi vývody primární cívky, tak aby byly vývody z kondenzátoru co nejkratší. Spojovací vodiče mezi cívkou a kondenzátorem a cívkou a anodou musí být hrubší. Mřížkový odpor druhé mřížky je složen ze 4 kusů paralelně spojených odporů 100K 5W. (může být i jiný s odporem 20-30K pro výkon kolem 20W) Triak je na chladiči. Před zapnutím anodového napětí je třeba elektronku nažhavit, jinak se v baňce objevuje silné jiskření. Rezonanční kondenzátor je složen ze dvou kusů sériově spojených kondenzátoru 3,3n 1600V. (vhodnější by byl keramický kondenzátor pro velké výkony, ale kde ho vzít.) Protože je s tímto kondenzátorem obvod trochu mimo rezonanci (530khz) je třeba dát na sekundár malý toroid (v mém případě kovový plovák ze snímače hladiny), nebo se dá přidat 1-2 závity na primární cívku. Na toroidu je umístěna jehla ze které můžou sršet jiskry. Celé zařízení je uzemněno.

S tímto zapojením jsem dosáhl výbojů dlouhých 15cm, zářivka svítí ve vzdálenosti 1,5m.